Že by...

Že by se přeci jen Eliška stala regulérním domácím mazlíčkem? Roste jako z vody, má za sebou spoustu návštěv různých škol a školek a kromě zmizení jedné svačiny a roztrhání jedné žirafy nic vážnějšího neprovedla :)

Ale hlavně - doma už nevyletí z boudy jako torpédo a nesápe se po všem, co... no vlastně úplně po všem, ale je z ní kliďas, dokonce si jen tak LEHNE  a leží! I s Porťasem!

A ještě jedna zvláštní věc se přihodila. Na jejím kotci už pracujem, ale zatím má dočasně svůj pokoj. Když jsme šli na procházku, nechali jsme jí tam otevřené okno (ano, přiznejme si to, mívá tam poněkud zatuchlo), které jsme žel bohu zapomněli zavřít, a aniž bychom si to uvědomili, po procházce jsme tam Elišku zase zavřeli. No, zavřeli, to asi u místnosti s otevřeným oknem není úplně přesný výraz. Eliška tuto skutečnost samozřejmě brzy objevila a jelikož se pokojík nachází v přízemí, během chvilky byla na zahradě. Těžko říct, jak dlouho trvalo, než jsme si toho všimli, ale útěkářku jsme našli šmejdit hned pod oknem!
Trochu to sice zmenšilo naše obavy, že by frnkla hned, jak by se jí naskytla příležitost, ale stejně pro jistotu bez kšír neuděláme ani krok :)

Liška domácí...

... ne, tak to se asi naší Elišky netýká :)
Taková liška je mazlíček, kašpárek a roztomilé zvířátko, pokud se ovšem kolem ní nemihne nějaké jídlo. To je z ní pak liška divoká.
A lišku dospělou už připomíná čím dál tím víc, občas už jí dokonce nalejou ;)

Na procházce

Eliška dostala kšíry a bereme jí ven na procházku - bez kšírů by byla okamžitě fuč, je to velký neposeda. Doma se vyšplhá snad i po zdi. S Porťasem se vyblbnou, ale Eliška má jednoznačně navrch :)
Skáče jako hopík, už přiběhne na přivolání a venku omračuje všechny, kdo jí spatří.

Eliška II.

Dneska jsme si přivezli Elišku druhou. Tentokrát to není několikadenní holátko, ale měsíční liška, a je odchovaná člověkem, takže už snad nehrozí, že by došlo k nějakým náhlým komplikacím. Maso jí ale zatím moc nejede, takže kojící mánie pokračuje... Snad se jí bude dařit lépe, než Elišce první.
Je moc krásná! A je to pěkná raubířka.

Eliška nás opustila.

Bohužel, dnes v noci Eliška umřela... Nezachránily jí ani injekce u veterináře. Po odčervovací tabletě přestala jíst, začalo z ní lézt obrovské množství červů několikrát za sebou a začala ztrácet na váze... Nezbývá než doufat, že poslední z jejích žijících sourozenců, kluk Mou, to zvládne. Podle všech zpráv se má dobře. A ty, Eliško, se máš snad taky líp :(

První procházka

Dneska mě vyndali z boudičky, a svýma ještě napůl slepýma očima jsem zírala, jak jen jsem mohla - kolem mě bylo spousta místa, něco na mě ukrutně svítilo a zase ten pes mě pořád olizoval a jednou mě málem zašlápl! Všechny okolo jsem počůrala, aby si mě pořádně všimli, a pak, když mi ten pes někam utekl, jsem začala kmitat nožičkama a najednou jsem běžela! A tak jsem utíkala a utíkala, až jsem vůbec nemohla, tak mě zase dali do boudičky a já jsem spokojeně usnula :)
Dneska to byla vážně fuška.

Už vidím!

A taky pěkně koušu :) Začínám zkrátka připomínat ZVÍŘE.