Krmení dravé zvěře

Maminka pro nás měla spoustu cecíků, teplé bříško, dobré mlíčko a mohli jsme pít, kdykoli jsme chtěli. Náš nový taťka se sice snaží, ale dostáváme napít jen občas a z jeho cecíků žádné mlíčko neteče! Než nás všechny nakrmí, je sám celý od mlíka, které nám vaří. My kvičíme a snažíme se, aby to neměl moc lehké :P
Po krmení se všichni schoulíme do jednoho klubíčka a vrníme a taťka nás ohřívá.

Příchod domů

Já a moji tři sourozenci jsme neměli moc štěstí hned od začátku. Jelikož jsme se narodili jako lišky, bylo jasné, že pro lidi už budeme navždy jenom škodná. Mámu i nás vynorovali, rodiče zastřelili a my zůstali napospas svému osudu. Našlo se ovšem několik lidí, kterým se nás zželelo, a dokonce by nás rádi měli doma. To jsme měli tedy kliku!

Ocitli jsme se v jednom malém bytě, kvičeli jsme hlady, strachy, zimou - no zkrátka všechno bylo hrozné, a navíc nás neustále olizoval nějaký pes! Já osobně jsem se rozčilovala nejvíc a ukázalo se, že lidé se dají tímto způsobem vycvičit velice snadno :)